Ztracené údolí
Jistě jste už viděli spoustu krásných záběrů českých lesů. Za posledních deset let získaly české lesy oblibu nejen tuzemských ale i zahraničních krajinářských fotografů. Bohužel v posledních 5 letech vídám stále častěji kácení lesů v rozsahu a měřítku, kterému nerozumím. Nejsem lesník, ani ekolog, ani zemědělec, takže z odborného hlediska tomu rozumět ani nemůžu. Jsem fotograf, rozumím kompozici a světlu. Trávím spoustu času hledáním co možná nejkrásnějších míst ve snaze je zachytit fotoaparátem. Často jsou to místa v územích chráněných zákonem. Hned za hranicemi těchto území nebo cestou na tyto lokality však pozoruji místa, která se mi fotí velmi těžko. Jedním z takových míst jsou tyto svahy v Beskydech, v těsném sousedství národní přírodní rezervace Kněhyně. Chtěl jsem vyfotit fotku, na kterou bude bolet se dívat. Mělo by vám to být nepříjemné. Měli byste vidět poslední zbytky stromů, které kdysi stály uprostřed bohatého a hustého lesa. Po těžbě zůstavají místa, kam se dlouho žádný fotograf nevydá. I pro běžného turistu nebo cyklistu jsou to často místa těžko prostupná. Leckdo nejspíš zažil, jaké to je, jít po stezce rozjěžděné těžkou těžební technikou a stroji. Z mého pohledu je rozhodně lepší fotit les suchý, zničený kůrovcem než les vytěžený. Řekl bych, že těžba v měřítku, jaké můžeme nyní v Česku pozorovat, je zbytečná a kontraproduktivní. Považuji to za spoustu zmařeného času, energie a práce. Beskydy, Česká republika, 2021.
